Pokud vám zkratka SPD nic neříká, tak tato zkratka označuje typ zacvakávacích pedálů na kolo. Docela rád a vlastně i pravidelně jezdím na kole. Nenajezdím spousty tisíc kilometrů, ale u stovek to taky nekončí. A o SPD pedálech (nebo něčem tomu podobném) jsem uvažoval už delší dobu. Hlavním argumentem proti bylo to, že jsem z malého města, kde se kolo nepoužívá jen jako sportovní nástroj, ale i jako přibližovadlo. Na druhou stranu, hodně cyklistů v tretrách se zámky jezdí, takže určitě ví proč a není to jen tak z hecu.

O SPD

Kamarád Pavel si na začátku této sezóny SPD pořídil. Takže jsem nad nimi začal opět uvažovat, postupně vyzvídat co a jak. Jestli je spokojený, na co si dát pozor a podobně. Nakonec jsem se pro ně rozhodl. Ze začátku je třeba vybrat pedály. Ty se dělí zhruba do dvou druhů. Oboustranné, ty mají jak už název napovídá, z obou stran zámky pro tretry. A pak je typ jednostranný, který z jedné strany má zámek pro tretry a z druhé strany klasickou platformu, kterou znají všichni cyklisti.

Samozřejmě druhý typ je univerzální, na kole se dá jezdit jak v normální obuvi tak i v tretrách. Jenže jedna strana je obvykle těžší takže pokaždé, když šlápnete v normálních botách tak narazíte zrovna na tu stranu, určenou pro tretry nebo naopak. Je třeba tedy dávat bacha a pořád řešit na jakou stranu zrovna šlapete. Po zjištění, že i na SPD pedálech se dá v nouzi jet i v normálních botách jsem nakonec volil oboustranné řešení. Pro oboustranné řešení se dá v případě potřeby dokoupit plastové platformy, které se zacvaknout místo kufrů (zarážek) do SPD a dá se tak jezdit pohodlně i v normálních botách.

Montáž

Měl jsem tedy vše potřebné doma, tak jsem se vydal namontovat pedály na kolo a kufry (zarážky) na tretry. Montáž na kolo proběhla v pořádku. Ze začátku doporučuji pedály nastavit tak, aby vycvaknutí a nacvaknutí šlo s menším odporem. Až si člověk na vycvákavání zvykne, lze sílu potřebnou pro vycvaknutí postupně zvedat.

Montáž kufrů je taktéž snadná, stačí 4 šroubky. Důležitá je ale předozadní poloha kufrů na tretře. Kufry bychom měli umístit tak, aby kořen palce byl nad osou pedálů. Boční polohu jsem nějak neřešil, nastavil jsem i cca do středu a zatím mi vyhovuje. To  se dá ale ladit za jízdy, protože odhadnout to jen tak asi nejde. Montáž hotová, tak jsem šel zkoušet.

Zkoušení

Jako první jsem si vyzkoušel na stojícím kole nacvaknutí a vycvaknutí. To šlo poměrně jednoduše, nic složitého. Vycvakává se vytočením paty směrem od kola. Udělal jsem několik koleček kolem garáže, kdy jsem nacvakávání a vycvakávání zkoušel za jízdy. Úplná pohoda, nechápal jsem ty lidi, kteří psali na bike foru že při začátcích s SPD zapomínali se vycvaknout a padali.

Rozhodl jsem se ještě pedály vyzkoušet na o něco delší trase (cca 1 km) jestli všechno sedí a není třeba něco dotáhnout nebo povolit. Vše se zdálo být v pořádku. Tak jsem zastavil, že se otočím a pojedu zpět domů. Jenže když jsem zastavil tak jsem zapomněl na SPD a tak jak jsem na kole seděl tak jsem i ležel, nohy napevno na pedálech. Začal jsem ty lidi chápat. Opravdu na to člověk poměrně jednoduše zapomene, když je od malička zvyklý zvednout nohu z pedálu a je hotovo.

Pádem se mi zresetoval i tachometr, tak jsem se rozhodl dojet k lavičce vzdálené asi 100 metrů a tachometr nastavit zpět. K lavičce jsem dojel, tentokráte vycvaknul pravou nohu ale zatáhl za tu levou. Tím jsem nějak chytl balanc a opět spadl, tentokrát na druhou stranu. Opět vzpomínám na ty nebožáky, kteří psali, že padali a já je vůbec nechápal, proč to dělají. Tyto 2 pády byly zatím pro mě posledními, od té doby jsem nějak zvykl vycvakávat.

Jízda

Jízda je v tretrách pohodlnější, především při delší jízdě. Tvrdá podrážka tomu hodně pomáhá, protože nešlapete jen částí nohy, ale defakto celou. Taky díky zapínání na suchý zip (místo tkaniček) se mi nestává, že by se zamotaly do kola. Hlavní přínos vidím na nezpevněné cestě, kdy nohy můžou vyklouznou z pedálů (nebo při mokré podrážce). Největší přínos ale vidím především v kopcích, do kterých se mi šlape lépe.