Tak jsem se rozhodl jít psát tento článek...

Okolo 0:30 jsem dokoukal jeden díl seriálu Skins a rozhodl se tak jít spát, abych ráno nevstával zase pozdě. Jelikož se mi ještě nechtělo moc spát tak jsem si vzal Kindle a začal si číst (prvni články, které jsem si přes den do něho poslal, poté životopis Jobse). Asi v jednu hodinu jsem si řekl, že bych už mohl jít teda spát. Po hodině převalování jsem tento "spánek" vzdal. Vzal jsem si mobil, sluchátka a pustil si hudbu.

Bohužel, však asi ve třičtvrtě na tři se mobil vybil tak jsem si řekl, že bych mohl jít konečně spát (zase). Spánek se však nedostavil. Místo spánku mě napadaly samé (lepší) nápady, návrhy na články (o kterých, pokud mi lenivost dovolí, napíšu někdy příště) a podobné věci. Okolo 4 hodiny jsem si řekl, že to vydržím a počkám půlhodinku, kdy bude vstávat mamka.

Mamka (které jsem před cca 7 hodinami říkal "dobrou noc") vstanula, lehce překvapená co tak brzo straším. Mezitím co se ona chystala do práce jsem si řekl, že bych mohl posnídat (přece jenom naposledy jsem jedl okolo 20:30). Pak jsme chvilku pokecali a ona se začala chystat k odchodu. Začal vstávat taťka. Ten už tak rozverný nebyl (nedivím se mu, v normální situaci bych taky v tolik hodin nemluvil). Dosnídal jsem a taťka odešel.

Taťka odešel a začala vstávat sestra. Probíhalo tak to "klasické" kolečko, které jsem zažil během poslední hodiny už 2x. Poté co odešla, jsem si zapnul počítač, přečetl Twitter a RSSko (v obojím moc příspěvků nebylo - "normální" lidi ještě spí a tak nic nepíši). Tak jsem se rozhodl jít psát tento článek...

No nic, jdu posnídat...