1. Pozor na data z cizích zdrojů a e-mailových příloh

Nejčastější prostředek virové nákazy dříve představovaly diskety. S rozvojem počítačových sítí a Internetu se však viry začaly šířit právě těmito komunikačními kanály, které jim poskytují možnost rychlého infikování velkého množství počítačů po Bojujete elém světě. Měli byste proto být obezřetní jak při stahování aplikací a jejich instalaci, tak otevírání příloh elektronické pošty.

2. Bezpečnost za peníze, nebo zdarma?

Jakmile se pustíte do zabezpečování počítače, musíte se hned v prvním kroku rozhodnout, jestli obrannou barikádu budete budovat pomocí zdarma dostupných programů, nebo sáhnete po placených. Specialitou jsou pak kompletní bezpečnostní balíky, které jsou jedině placené, zato však nabízejí kompletní ochranu v rámci jediného grafického rozhraní.

3. Odeberte předinstalovaný balast

Často se při koupi notebooku nebo stolního počítače můžete setkat s předinstalovanou zkušební verzí některého komerčního programu pro zabezpečení. Jakmile zkušební doba vyprší, nejenže budete upozorňováni na nutnost zaplacení plné verze, ale také nebude fungovat stahování aktualizací, což je především u antivirů kritický nedostatek. Doporučujeme proto takovýto program odebrat a nahradit jej některou z alternativ. Tedy samozřejmě pokud nechcete objednávat jeho plnou verzi.

4. V boji proti virům se na Windows nespoléhejte

Vzhledem k tomu, že společnost Microsoft do systému Windows ve výchozí konfiguraci nezačlenila antivir, musíte si odpovídající program pořídit sami. Nespoléhejte se tak ani na Windows Defender, který chrání ?jen? proti převážně spywarovým záškodníkům. Základní ochranu samozřejmě poskytujte také použití zdravého rozumu, nicméně právě tento krok činí řadě uživatelů stále značné potíže.

5. Aktualizujte antivir

Každý antivirový systém podporuje vyhledávání virů pomocí porovnávání sekvencí, jež má uloženy ve své databázi. Pokud nalezne v testovaném souboru posloupnost znaků odpovídající nějakému vzorku v databázi, je riziko falešného poplachu prakticky nulové. Nevýhodou ovšem je, že virová báze stárne každým dnem, a proto ji musíte pravidelně aktualizovat (antivirové programy na to však většinou myslí za vás). Zkontrolujte proto, jestli máte automatickou aktualizaci aktivovanou.

6. Pozor na citlivost heuristiky

Heuristická analýzu, kterou vám různé bezpečnostní programy a především antiviry nabídnou, si můžete přizpůsobit takzvanou citlivostí, která určuje kvalitu bezpečnosti. Musíte si však dát pozor na takovéto nastavení ? čím vyšší citlivost, tím méně virů sice projde, ale výrazně se zvýší procento planých poplachů.

7. Pokud máte podezření, nepanikařte

Pokud se už virus probojoval skrze defenzivní bariéru počítače a napadené soubory nelze vyléčit vaším antivirem, nezačněte panikařit. Zjistěte jméno a verzi viru, zeptejte se zkušenějších kamarádů či kolegů, případně se poohlédněte po jednoúčelovém programu na jeho odstranění (zdarma je na svých stránkách poskytují antivirové společnosti). Nejsou-li napadená data nezbytně nutná pro běh systému Windows, příliš cenná, případně není problém je získat znovu, můžete většinou infikované soubory prostě a jednoduše smazat, pokud to jde.

8. Není spyware jako spyware

A v systému Windows to platí dvojnásob. Jak společnost Microsoft, tak jiní výrobci často umně používají označení škodlivý kód nebo potenciálně nežádoucí aplikace pro co nejširší definici, avšak měli byste rozpoznat také například adware, tedy nežádoucí automatické zobrazování reklamy. Když ale budete ve Windows instalovat některý z programů zdarma, projděte si licenční podmínky ? populárními se totiž bohužel stávají doplňky, které by jinak patřily do kategorie spywaru, nicméně bez jejich instalace aplikaci řádně nespustíte.

9. Nenechte se unést browser hijackery

Obzvláště internetový prohlížeč Internet Explorer je náchylný na nekontrolovatelnou změnu svých nastavení, což dalo vzniknout takzvaným browser hijackerům. Ty dokážou modifikovat například adresu domovské stránky či přidat tlačítka do panelů nástrojů. Ve většině případů tak nevítanou návštěvu tohoto typu spywaru poznáte poměrně rychle, typickou ukázkou může být například přesměrování na neznámý vyhledávací server při pokusu o zobrazení neexistující stránky. Základní obrana spočívá v dobrém promyšlení, zda některý nabízený doplněk zdarma do prohlížeče přidáte.

10. Nenásledujte odkazy v nevyžádané poště

Spammeři využívají nejrůznějších technik pro získání e-mailových adres, generováním náhodných variant počínaje a obchodu s již existujícími databázemi konče. Někde mezi těmito dvěma extrémy leží technika využívající slovníku, kdy spammer rozesílá zprávy na adresy slovo@doména, přičemž části před zavináčem doplňuje slovy ze slovníku. Spammer často samozřejmě neví, zda cílová adresa vůbec existuje, takže do těla zprávy může vkládat hypertextové odkazy ? nikdy na ně neklikejte! Pokud budete následovat některý z těchto odkazů, spammer zjistí, že daná adresa je platná, a do budoucna se můžete těšit na další přísun nevyžádané pošty.

11. Nevyzrazujte svou adresu celému světu

Dalším krokem v preventivní obraně před spamem je nevykřikování adresy do celého světa. Neměli byste na webové stránky neměli umisťovat svojí e-mailovou adresu v normální podobě login@doména, protože spammeři mohou velice jednoduše použít programy-roboty automaticky prohledávající obsah Internetu a extrahující právě takovéto řetězce. Popisovaného postupu spammeři často využívají, protože drtivá většina získaných adres je funkční. A jak tedy adresu zapisovat? Držte se pravidla, že musí být čitelná pro člověka, nikoliv však roboty. Klasickými příklady jsou varianty pepik<at>centrum.cz, pepik(at)centrum(dot)cz apod.

12. Vytvořte si více schránek

Někdy samozřejmě nemůžete sami ovlivnit, jak bude vaše adresa na webu prezentována, používejte proto vícero schránek. Firemní e-mail si ponechejte skutečně pouze pro pracovní účely a na neformální komunikaci si zřiďte další schránku. Řada serverů při registraci vyžaduje zadání platné e-mailové adresy, na kterou vám poté pravidelně zasílají nepříliš zajímavou poštu všeho druhu. Pro tento účel je vhodné si zřídit účet na některém freemailovém serveru.

13. Pozor na internetové kavárny

V první řadě se jim snažte zcela vyhýbat. Pokud už přeci jen v opravdu krajním případě musíte využít jejich služeb, nezapomínejte, že jste na zcela cizím počítači, kde může běžet cokoliv. Nikdy se tak na těchto počítačích nepřihlašujte k internetovému bankovnictví ani dalším citlivým službám. Bez problémů je tak například nalezení spoje ve veřejných online jízdních řádech nebo čtení zpravodajských novinek, naprosto zakázanou zónou cokoliv, kde zadáváte některá svá hesla.

14. Zálohujte, aby vaše data přežila

Operační systémy Windows XP, Vista i Windows 7 podporují zálohování dat zejména díky nástroji s výmluvným jménem Centrum zálohování nebo jeho variantám. Toto výchozí zálohování nabízí jednoduché kopírování souborů a složek ze zdrojového umístění do cílového, nastavit si můžete také automatický plán. Takováto rychlá záloha bez instalace specializovaných programů vám perfektně poslouží pro ochranu důležitých dat v případě virových a dalších katastrof.

15. Paranoia má své opodstatnění

Při zálohování byste měli pamatovat na to, že data jsou tím víc v bezpečí, čím ?dál? od zdroje je kopírujete. Toto jednoduché pravidlo ve skutečnosti říká, že není dobré data zálohovat pouze kopírování z jedné složky do druhé v rámci jediného pevného disku, protože při hardwarové poruše přijdete o obě kopie. Stejně tak kopírování z jednoho pevného disku na druhý ve stejném počítači ztrácí význam v případě krádeže počítače (notebooku), živelné pohromě apod. Vyplatí se proto data zálohovat na přenosné médium (flash disk, externí disk), ještě lépe například kopírovat na NAS nebo je posílat na důvěryhodný FTP server.

Zdroj