NS Andělská Hora - Kyselka

Start: Andělská Hora, za kostelem
Cíl: Kyselka
Trasa: lineární, 10 km

Tato naučná stezka nás seznámí se vzácnými druhy rostlin a živočichů, geologickým vývojem, historií a místními pověstmi. Od zříceniny hradu Andělská Hora nad stejnojmennou obcí i ze Šemnické skály můžeme obdivovat překrásné Doupovské hory, které jsou však ohroženy některými komerčními projekty. Na Skalkách nás čekají tajemné jeskyňky, o jejich vzniku se dodnes vedou spory.

NS Božídarské rašeliniště

Start: Boží Dar, náměstí
Cíl: Boží Dar, náměstí
Trasa: okruh, 4 km

Naučná stezka nás seznámí s historií těžby rašeliny a cínu v okolí Božího Daru, vzácnou faunou a flórou, zejména pak s břízou zakrslou, dorůstající do výšky 1 m, prohlédnout si můžeme i různé vrstvy rašeliny. Božídarské rašeliniště reprezentuje krušnohorská rašeliniště, přecházející do smrkových porostů a rašelinných horských luk, a nalezneme zde třeba suchopýr pochvatý, plavuň pučivou nebo sedmikvítek evropský.

NS Kladská

Start: Kladská
Cíl: Kladská
Trasa: okruh, 2 km

Stezka, která vede po povalových chodníčcích okolo Kladského rybníka po okraji rezervace Kladské rašeliny (ty jsou tvořeny pěti oddělenými vrchovišti: Paterákem, Lysinou, Malým rašeliništěm, Husím lesem a Tajgou), nás seznámí s historií oblasti, geologickým vývojem či vzácnými obyvateli živočišné i rostlinné říše nebo s ochranou přírody. Ke vzácným obyvatelům patří třeba tetřev hlušec, tetřívek obecný nebo kulíšek nejmenší. Zajímavá je i architektura nedaleké osady v alpském stylu.

NS Soos

Start: Horní Drahov - Kateřina
Cíl: Horní Drahov - Kateřina
Trasa: okruh, 2 km

Naučná stezka prochází mimořádně cenným územím, které je rozděleno křemičitým valem na dvě části. V jižní bezodtokové části vzniklo mělké jezero napájené dešťovou vodou a vodou z četných minerálních pramenů. To vytvořilo životní podmínky pro jednobuněčné řasy – rozsivky, jejíchž křemičité schránky se po statisíce let ukládaly na dno dnes již vyschlého jezera. Vývěry oxidu uhličitého a prameny prorazily křemelinu a vytvořily tzv. mofety (nepravé bahenní sopky), ve kterých bublá bahno a voda. Půda je prosycena solemi z pramenů a za sucha se pokrývá různobarevným povlakem, složený ze solí, oxidů železa a síranů.